the light that brings the dawn.
11. října 2014 v 21:43 | caty.
|
snippets from my life.
- Týdny letí jako splašený a za měsíc a pár dní už mám maturák. Navíc prostě všechno utíká tak rychle...a těchto 7 dní nebylo výjimkou..V pondělí just basic day in school. Po delší době jsem si vylosovala adresy na Postcrossingu a poslala je. Ale jiný země než Německo a Rusko asi neexistují. Úterek ta soutěž v Písku. Very funny day :D. Abych to shrnula: poslední ani první (lol) jsme nebyly; zjistily jsme, že určitý lidi by mohli bejt docela dobrý kámoši, ale protože jsou zrušený, tak to nevyjde; (ne)pochutnaly jsme si na podivném obědě alá karbenátek=obalenej salám;neustále čekaly asi sto hodin BEZ MOBILŮ, který nám byly hned na začátku zabaveny;obdržela jsem za účast MEGA růžovou gumu (y) a domů jsem jela tou nejvíc nelogickou a nesmyslnou cestou na světě. Jak řikám povedenej den. Středička patřila ráno doktorce, takže jsem jela do T. až pozdějším vlakem (abych toho samozřejmě co nejvíc zameškala,cha) a pak hodina angličtiny a praxe, kdy jsem dostala dvě jedničky :3 a pan učitel nám věnoval příliš velkou pozornost. A dozvěděla jsem se nejhorší zprávu měsíce a to, že koncert Apocalypticy, kterej měl bejt v dubnu! je přesunut s celým evropksým tour až na ŘÍJEN PŘÍŠTÍHO ROKU, takže musím čekat CELEJ ROK!!!!! Byla jsem poněkud nepříčetná. A jako.... WHY WHY WHY?!!!! :((((( (já vim proč, jen to odmítám pochopit....). Čtvrtek byl taky interesting. Naše třída jela na exkurzi do Prahy, ale my s kámoškou, jako správné narušitelky celých čtyř let, jsme nejely. A tak jsme musely jít do školy. Původně jsme měli bejt ve vedlejší třídě, tj. lycku, ale tahle představa se nám velmi málo zamlouvala a tak jsme všem učitelům, který oni měli mít oznámily, že budeme v naší třídě. Samy, protože tam prakticky nikdy jinej ani nikdy nebejvá, než naše třída. Ale velmi nečekaně! jsem jela už v jedenáct zase zpátky domů, protože lycko nějakym zázračnym způsobem zařídilo, aby délka jejich vyučování byla jen tři hodiny. Najs. A ještě by bylo fajn podotknout, že žádnej učitel nevěděl nic o tom, že tam máme bejt. Ale nevadí, my jsme přece poctivý študenti. Aspoň jsme udělali tu zpropadenou prezentaci o stáži, když už nic. Odpoledne jsem věnovala dokončení odpovědi na dopis Benovi (do Austrálie!!!!!!) a losování dalších adres na Postc. a k mému nesmírnému nadšení jsem vytasila akorát další Němce a Rusky. Jupí. Rovnou jsem to všechno odpoledne stihla odnést na poštu. Včera, tedy v pátek, jsem zůstávala doma, páč do školy se mi prostě nevyplatilo jet, a v jednu už šla na volby. Domů jsem přišla po desátý, rovnou do postele a spát. No a v osm ráno vstávat, pořádný kafe a opět směr volební komise, domů jsem přišla až v půl šestý večer. Síla mi zbyla akorát na to, abych sebou plácla s ntb do postele. Teď dopíšu článek a pak postel čeká! Brigáda to byla vcelku dobrá, čekala jsem to horší, i když to sčítání bylo docela hodně vyčerpávající a vyžadující soustředění. Dočetla jsem Volání kukačky a přečetla půlku Petra a Lucie, protože učit se jsem nějak neměla moc co.
- Koukám na How to get away with a Murder. A jsem nadšená, že zase začaly seriály! (jak bych jinak mohla tak pěkně prokrastinovat).
- Máme trailer k našemu maturitnímu videu a celý video vidět rozhodně nechci. A rozhodne nejsem jediná (s vyjímkou naší boží třídy, která má boží nápady).
- Strašně ráda bych šla ven fotit, dokud je tak krásně, jenže nemám vůbec kdy!
L