Únor 2015

2/12.

27. února 2015 v 22:42 | caty. |  snippets from my life.

me and youtubers.

12. února 2015 v 17:17 | caty. |  thoughts & shouts.

V sprnu roku 2013, venku panovaly neskutečný vedra a já jsem se doma, za zataženýma žaluziema, hrozně nudila. A tak jsem se nějakým způsobem proklikala na internetu k youtuberům. Dávno před tímhle momentem, jsme se sestrou koukali na "charlieissocoollike" a uplně jsme ho milovaly (still do), ale tehdy mě nějak nenapadlo, že by mohl být součástí nějaké rozsáhlejší komunity (ona tehdy ani totiž tak veliká asi nebyla). V tom srpnu jsem byla youtube zcela posedlá a celé dny jsem se dívala na videa z hlavních kanálů, vlogy, challenges a vůbec na všechno možné, co jsem měla pocit, že mi pomůže zabít čas a bude mě to bavit :D. Objevila jsem onu britskou partičku Alfie, Joe, Zoella, Tanya atd. a hrozně je žrala. Sledovala jsem jejich životy mnohem víc než svůj, protože byly milionkrát zajímavější. Viděla jsem i nějaký videa ostatních jako Troye Sivan, Tylera Oakley, Caspara a různých náhodných youtuberů...Mimo to jsem sledovala několik beauty channelů a achala nad kolekcema oblečení, kosmetiky, haulama. Prostě a jednoduše jsem objevovala nejrůznější zákoutí youtube světa a stal se ze mě další teenager,posedlej youtube.

"Youtubers have ruined my life and any chance i ever had at a bright future."

we try to catch up with the world but we're so far out of reach.

2. února 2015 v 21:47 | caty. |  thoughts & shouts.
Znáte to, když máte v životě dělat nějaký důležitý rozhodnutí a místo toho řešíte největší kraviny světa, u kterejch máte pocit, že když by se nevyřešily, tak další den umřete? (což samozřejmě je naprostej nesmysl, jako)... Takže místo onoho podstatnýho rozhodování přemejšlim o tom, jestli si objednat meduňkovou nebo levadulovou květinovou vodu PROTOŽE TO JE STRAŠNĚ DŮLEŽITÝ ROZHODNUTÍ! Ehm. Například.
Jinak mi přijde nejlepší poslední dny ležet doma v posteli zachumlaná do peřin (the best feeling ever!) a dívat se na nějakej film (přijímám tipy) či zamilovaným pohledem na Adama a snít o tom,jak sem přijede (ano pouze snít, protože buďme realisti, když ani s TDG sem nepřijel, šance že přijede sám jsou nulový.... nenenene NECHCI TO PŘIJMOUT!!!!:'( třeba se stane zázrak). Ve škole jsem dneska nebyla..ani zejtra nepůjdu. Ve středu jo. A pak zas ne. A je mi to NAPROSTO ukradený. Netrápí mě, co se v tý škole dělo a co bych si měla doplnit. Stejně tak jak je mi ukradený to, že za pár měsíců maturuju a já neumim lautr nic, žádný testy k přijímačkám si nedělám a vůbec se cítim spíš tak jako "eeeeh" a do ničeho se mi prostě nechce. Asi tim začátkem roku=> Výmluvy forever.
Nebo třeba plánuju co budu dělat v létě a když JÁ plánuju, tak to je jedině ve velkym a přemejšlim tolik dopředu, že jsem akorát tak na dobrý cestě, bejt opravdu hodně zklamaná.
* * *