Říjen 2015

10/12 worry is the interest in a debt that may never become payable

31. října 2015 v 11:43 | caty. |  snippets from my life.
Next month is over. Asi jeden z nejdelších měsíců tohoto roku, nepřijde mi, že by trval jen třicet dní. A teď když skončil, mi zas přijde uplně šílený, že za dva měsíce skončí rok 2015 :X. Stihla jsem toho totiž na mé poměry, docela dost a za posledního čtvrt roku jsem byla rozhodně nejvíc aktivní.

#7 Bring Me The Horizon

28. října 2015 v 13:05 | caty. |  listening rn.
i just can't get enough of it!! <3

#6 Sick Puppies

18. října 2015 v 12:03 | caty. |  listening rn.
Závislost posledního týdne. A vlastně celý Tri Polar.


Apocalyptica Praha 10/10/2015

15. října 2015 v 18:33 | caty. |  concert's moments.
První koncert letošního roku- a asi i poslední. Apocalypticu jsem viděla jednou na festivale, ale modlila jsem se za samostatnej koncert, protože, jak je dobře známo, těm se nevyrovná vůbec nic. Jelikož vydávali (a nyní již vydali) nové cd, tak moje tužby byly vyslyšeny a byla oznámena evropská tour. Původní datum bylo 10. 4. 2015 a bylo to oznámeno někdy na přelomu srpna/září 2015 a já měla zálusk na VIP lístky a v onen čas jsem si na ně musela nějak vydělat, tak jsem jejich nákup odložila - což se mi později nevyplatilo. Někdy ke konci září bylo k mému OBROVSKÉMU nadšení oznámeno, že EU tour je odložena o půl roku, protože chlapci poněkud nestíhali. Takže jsem čekala celý neskutečně dlouhý rok než konečně přišla sobota 10. 10. a my mohly jet do Prahy. Že se za ten rok stalo obrovské množství věcí, není třeba zmiňovat, VIP lístek jsem si koupit nestihla a na koncert jsem jela s kufrem a věcmi na kolej. Přespávali jsme u kamarádky kamaráda na bytě a v neděli jsme odtud už odjížděla na kolej. Což pro mě bylo něco novýho, protože dřív jsem byla zvyklá jezdit hezky domů po koncertě a ne čelit novému vysokoškolskému týdnu. Takže v tomhle ohledu to bylo poněkud náročnější, než předchozí koncerty.


i'm not living - i'm surviving.

4. října 2015 v 10:20 | caty. |  thoughts & shouts.
Bojím se vstávat. Každý ráno panic attacks. Ránem nekončí.
Nechci chodit spát. Abych pak nemusela vstávat.
Brečim snad 24/7. Nedokážu to ovládat.
Všechno mě stresuje. I věci, na který bych se dřív těšila. Malý věci.
Chuť k jídlu už delší dobu neznám a děsí mě, jak jsem hubená. Protože nechci bejt. Ale nemůžu jíst, protože mám neustále sevřenej žaludek.
Je to začarovanej kruh a zdá se mi, že z něho není cesty ven.
Léky jsou jedna věc, ale na jejich účinek se nedá spolíhat. Je pomíjivej, přijde mi.
Dny doslova a do písmena přežívám.
Don't know what to do.
Please...help.